jméno

チェコ語

語源

スラヴ祖語 *jь̏mę (“名前”) < 印欧祖語 *h₁nómn̥ (“名前”)

同系語

• スラヴ語派:
  • スロヴァキア語: meno
  • セルビア・クロアチア語: и̏ме / ȉme
  • ブルガリア語: и́ме (íme)
  • ポーランド語: imię
  • ロシア語: и́мя (ímja)
• 非スラヴ語派:
  • 英語: name
  • ギリシア語: όνομα (ónoma)
  • ドイツ語: Name
  • フランス語: nom
  • ラテン語: nōmen

発音

• IPA^(?): [ˈjmɛːno]
• カナ表記例: 「イメーノ」
• 音声:
• 分綴: jmé‧no

名詞

jméno 中性 (生格: jména)

1. 名前。
2. (文法) 名詞、形容詞、代名詞、数詞の総称。

格変化

    jméno の格変化

	単数	複数
主格(nominativ)	jméno	jména
生格(genitiv)	jména	jmen
与格(dativ)	jménu	jménům
対格(akuzativ)	jméno	jména
呼格(vokativ)	jméno	jména
前置格(lokál)	jméně jménu	jménech
造格(instrumentál)	jménem	jmény

類義語

• 語義1 (“名前”): název

関連語

関連語

• jmenovat (“名付ける”)
• jmenovat se (“呼ばれる”)
• pojmenovat
• vyjmenovat
• nejmenovat
• příjmení 中性
• jmeniny 女性 複数 (“名の日”)
• zájmeno 中性 (“代名詞”)
• doménové jméno 中性
• jmenný
• bezejmenný 男性
• jmenovitý 男性
• jmenovitě
• jmenovaný 男性
• nejmenovaný 男性